Jednoho dne otec, který byl velmi bohatý, vzal syna do chudé vesnice, aby mu ukázal, jak žijí chudí lidé.

Strávili spolu pár dní na farmě u velmi chudé rodiny.

Po návratu domu se otec zeptal syna.
„Jak se ti to líbilo?“
„Bylo to úžasný, tati.“
„Všiml sis, jak chudě ti lidé žijí?“
„Ano“, odpověděl syn.

„Řekni mi, co jsi se naučil?“

„Viděl jsem, že my máme jednoho psa a oni čtyři“ odpověděl syn.

“My máme bazén, který sahá do poloviny zahrady a oni mají potok, který nikde nekončí.

My máme na zahradě umělé svítilny a oni mají nebe plné hvězd.“

Naše dvůr končí plotem souseda a jejich na konci horizontu.

My máme malý kousek půdy, na kterém žijeme a oni mají celé pole a louky.

My máme sluhy, kteří nám slouží, ale oni pomáhají ostatním.

My si jídlo kupujeme a oni si ho pěstují.

My máme zdi kolem našeho majetku, které je chrání a oni mají přátele, kteří je chrání.

My máme sluhy, kteří nám slouží, ale oni pomáhají ostatním.

My si jídlo kupujeme a oni si ho pěstují.”

My máme zdi kolem našeho majetku, které je chrání a oni mají přátele, kteří je chrání.”

Otec byl neschopný slova. A pak syn ještě dodal.

„Děkuji ti tati, že jsi mi ukázal, jak chudí vlastně jsme.”

Není změna perspektivy (technika přerámování) úžasná věc. Co by se stalo, kdybychom začali být vděční za to, co už máme? Místo abychom se trápili tím, co ještě nemáme. Oceňujte a buďte vděční za každou věc, kterou máte, obzvláště za naše přátelé.

Přepošlete toto video vašim přátelům, aby i oni mohli poznat techniku přerámování a uvědomili si cenu toho, co teď právě mají a prožívají.