Takhle to pravděpodobně chodí i u vás: Po krásném týdnu odpočinkové dovolené se vrátíte do práce a zajetých kolejí. Jen je něco trochu jinak. Máte pocit, že čas kolem vás hrozně rychle utíká, zatímco dobu strávenou na dovolené vnímáte jako strašně dlouhou. Ani se nenadějete a první pracovní týden po dovolené je u konce.

Proč tomu tak je?

Čas = vzpomínky

V našem běžném dni je všechno pouhopouhá rutina. A jelikož všechny rutinní aktivity děláme tak často, náš mozek se ani neobtěžuje s tím, aby si je ukládal jako vzpomínky. Proč bychom si měli pamatovat, co se nám stalo při úterní cestě do práce? To samé jsme koneckonců prožili v pondělí.

Když děláme něco úplně jiného (například, když jsme na dovolené) náš mozek jede na plné obrátky, aby všechny ty nové zážitky uložil jako vzpomínky. Dělá to proto, že si není jistý, ke kterým z nich se budeme v budoucnu potřebovat vrátit.

Proto vám tedy týdenní dovolená zpětně přijde tak dlouhá. Je totiž plná vzpomínek. Na druhé straně zážitky vašeho běžného týdne nestojí za to ukládat.

Proto se snažte, aby byl každičký váš běžný den plný malých dobrodružství. Postačí jen udělat pár věcí jinak. Například vystoupit z autobusu o jednu zastávku dříve a dojít cestu do práce pěšky. I tak málo postačí k tomu, že budete čas vnímat jinak.