„Je těžké objevit něco nového, když slyšíte myšlenku, o které si myslíte, že už ji znáte.“  Aaron Turner

 

“Honzo, ty asi nebudeš moc dobrý posluchač …”

To je věc, kterou když jsem si uvědomil, tak mě docela zaskočila. Dlouho jsem trénoval svoje posluchačské dovednosti, abych rozlišoval nepatrné rozdíly v tónu hlasu, řeči těla a uměl odhalit hlubší význam toho, co poslouchám. Proto mi to nejdříve přišlo trochu absurdní. Nicméně nedalo mi to, a dlouho jsem o této věci přemýšlel.

To, co jsem si následně uvědomil, výrazně obohatilo můj život. Teď jsem schopen vnímat a objevovat nové a úžasné věci tam, kde jsem si dříve jen říkal: „ok, tak to už znám; s tím nesouhlasím;  a to je teda zase pěknej nesmysl“.

Uvědomil jsem si, že když poslouchám, tak mi hlavou probíhá mnoho věcí, myšlenek, možná bych to nazval i „posluchačským programem“. A tak jsem doslova „prováděl“ poslouchání. Poslouchal jsem, jako kdyby to poslouchání byla práce.

Poslouchání tohoto typu není špatné, naučili jsme se ho ve škole a je užitečné, když posloucháme pro intelektuální porozumění, pochopení věci. Ale tento způsob poslouchání nám nepomůže získat nové uvědomění a vhledy, které mohou výrazně obohatit náš život.

My všichni jsme trénováni, abychom poslouchali způsobem „souhlasím, nesouhlasím“. Stejně tak i čteme. Je to způsob, který nás naučili ve škole, abychom se rychle učili a rozhodovali.

Ale nebylo tomu vždy tak.

My všichni jsme se narodili jako výborní posluchači a studenti. Uměli jste pozorně poslouchat ještě před tím, než vás to někdo začal učit, ještě před tím, než jsme se naučili analyzovat, posuzovat, třídit, souhlasit a nesouhlasit. Ještě předtím než jsme se naučili, že analýza a posudky mají vůbec nějakou hodnotu, bylo poslouchání úžasná a magická věc, slova a zvuky nás fascinovaly i když nám nedávaly smysl.

Poslouchání pro souhlas

Většina z nás se naučila poslouchat pro souhlas. Přemýšlíme o tom, co čteme a během četby se rozhodujeme o …

• Jestli s tím souhlasíme
• Jestli se nám tato znalost hodí
• Jestliže se nám nehodí, tak proč se nám nehodí 
• Jestli tuto věc akceptuji, použiji nebo ne atd.

Zamyslete se – možná, že jste takovou věc dělali i během četby tohoto článku a v duchu jste si říkali „to dává smysl“, „to je blbost“ nebo něco mezi tím.

Poslouchání pro poznání

Čtení pro poznání je čtení s „čistou myslí“. Když čtete pro poznání, tak odkládáte vaše současné „znalostní modely“ stranou a dovolíte, aby se vás myšlenky dotkly, promluvily k vám a ukázaly, co je za nimi.

Při poslouchání pro poznání jste uvolnění a dovolíte slovům, aby vás ovlivnily. Je to jako čtení poezie. Kdy čtete poezii, tak se nesnažíte rozhodovat, jestli souhlasíte nebo nesouhlasíte s básníkem. Když čtete pro poznání, tak doslova „cítíte“ slova, která slyšíte a vnímáte, co se za slovy skrývá, co se ta daná osoba opravdu snaží sdělit.

Poslouchání pro poznání by se dalo přirovnat k dívání se na obrázek „magické oko“.

Magické oko jsou obrázky, které na první pohled vypadají jako opakující se vzor. Nicméně když se na tento obrázek začnete dívat uvolněně, bez snahy ve vzoru cokoliv rozpoznat, něco zvláštního se stane. V obrázku najednou uvidíme trojrozměrný objekt, který byl dříve pro vás neviditelný.

Lidé se často sedí před tímto obrázkem a doslova ho probodávají očima, strašně se snaží uvidět ten 3D objekt, ale nikdy ho neuvidí, dokud se neuvolní a nedovolí skrytému objektu, aby se vynořil.

Mějte krásný den,

Honza