Přáli jste si někdy sledovat, co vám život přináší, nezačít z toho panikařit, a naopak si uchovat neutrální odstup?

Stejně tak jako v posilovně trénujete své tělo, můžete tréninkem posílit i svou mysl díky metodě známé po tisíciletí, zmiňované už v prastarých budhistických textech. Touto metodou je meditace.

Ano, nejedná se o žádný převratný objev. Ale než otočíte oči v sloup, protože máte pocit, že meditaci vám v poslední době doporučují všude, mějte na paměti následující: možná k meditaci nepřistupujete správně.

Nepochopené umění

Chcete si rychle ulevit od stresu, sednete si na 15 minut, abyste zapomněli na chaos kolem vás a zaměřili se na sebe. Po čtvrthodině jste svěží a připravení poprat se s celým světem – tedy v to aspoň doufáte. Je vám takový průběh „meditace“ známý?

Představa, že se takovýmto způsobem zbavíte stresu je ale naprosto mylná.

Po takové meditaci budete toužit po stavu uklidnění a odmítat vše, co tento klid narušuje. To způsobí, že budete v tenzi a vnitřním konfliktu, což přinese jen další zklamání. Pak budete kamarádům říkat: „Hele, já jsem meditaci vyzkoušel, ale prostě to u mě nefunguje.“

Meditace ale není o tom, abyste se cítili dobře během ní. Meditace nesmí být křeč. Jde v ní o rozvinutí schopnosti být šťastný, když zrovna nemeditujete. Pochopení této zásady vnese naprostou revoluci do vašeho přístupu k meditaci.