[pl_video type=”youtube” id=”Bne5ODjT2-c”]

Kdysi jsem napsal článek Čeho před smrtí nejvíce litujeme. Je to těchto 5 věcí.

1. Kéž bych měl odvahu žít podle sebe, ne podle očekávání druhých.
2. Kéž bych tolik nepracoval
3. Kéž bych měl odvahu vyjádřit své city
4. Kéž bych zůstal v kontaktu se svými přáteli
5. Kéž bych si dovolil být šťastnější

Všimněte si, že body 1, 3, 4 a 5 se týkají nečinnosti. Je to lítost nad posivitou.

Mnohem více si stýskáme na věcmi, které jsme neudělali, nad příležitostmi, které jsme nevyužili, nad hříchy, které jsme nespáchali, nad city, které jsme neprojevili.

Vypadá to, jak by nejčastější důvodem naší nespokojenosti a neúspěchu je právě nečinnost a pasivita.

Všimněte si, že úspěšní a spokojení lidé si všímají příležitostí a neváhají je využít.

Ti méně úspěšní sedí se založenýma rukami a pochvalují si, jak se rozhodují rozvážně a moudře se rozhodují.

Americký básník John Greenleaf Whittiera, kdysi poznamenal: “Ze všech smutných slov, která kdy byla vyřčena nebo zapsána, jsou nesmutnější právě tato: Mohlo by to být …”