Zkuste si představit svět v roce 2100. Co vidíte? Většina z nás ráda sní o budoucnosti. Ale co budoucnost doopravdy znamená?

Je zřejmé, že nemyslíme jen na běh času, ale na pokrok, který do té doby přijde. Tento pokrok je rozdílem mezi přítomností a tím, co opravdu definuje budoucnost.

Budeme-li přesnější, můžeme ho rozdělit na horizontální a vertikální:

horizontální pokrok pramení z rozšiřování myšlenek a inovací. Globalizace je zde běžným hnacím motorem, protože pomáhá šířit existující myšlenky mezi lidi.

Vertikální pokrok však vychází z vytváření něčeho nového, co dříve neexistovalo, jako jsou například nové technologie nebo metody.

Jinými slovy, horizontální pokrok jde od nuly po n, zatímco vertikální pokrok jde od nuly k jedničce. Příkladem horizontálního pokroku může být masová produkce mobilních telefonů a jejich distribuce do rozvojových zemí. Příkladem vertikálního pokroku by byla přestavba obyčejného mobilního telefonu na chytrý telefon.

Jak si jistě dokážete představit, vertikální pokrok je nepředvídatelný, protože si musíte představit něco, co ještě neexistuje. Z tohoto důvodu můžete budoucí pokrok předvídat jen v případě, že dokážete na přítomnost nahlížet jinak.

Budoucnost je koneckonců už definována tak, že se od přítomnosti liší. Abyste si ji tedy mohli představit, nemůžete se soustředit jen na stav věcí. Pokud si chcete představit, co budoucnost přinese, musíte na přítomnost nahlížet kriticky.

Autor věří, že je to tak významná schopnost, že během přijímacích pohovorů žádá kandidáty, aby se s ním podělili o obecně známý názor, se kterým nesouhlasí. Proč? Protože jen ten, kdo dokáže uvažovat mimo hranice zaběhnutých kolejí, může vidět změny v budoucnosti.