3x k zamyšlení

I.

Strategie řešení problémů: Pokud se zaseknete, posuňte se o úroveň nebo dvě výš – přemýšlejte o větším celku, nebo o úroveň či dvě níž – přemýšlejte o jemnějších detailech.

Mnoho problémů je řešitelných na jiné úrovni. To funguje i u strategie. Často najdete lepší příležitost na jiné úrovni.

II.

Praxe je cena, kterou dnes platíte za to, že zítra budete lepší.

III.

Pouhé přesvědčení, že si něco zasloužíte, z toho neudělá skutečnost. Ale přesvědčení, že si něco nezasloužíte, vám zabrání se o to pokusit. Většina lidí je schopna více, než si myslí. Sebevědomí vám automaticky nepřinese výsledky, ale pochybnosti o sobě samém vám nastaví strop.

Inspirace z internetu

John W. Gardner byl ministrem zdravotnictví, školství a sociálních věcí za prezidenta Lyndona Johnsona a nositelem Prezidentské medaile svobody za rok 1964. V tomto úryvku popisuje význam houževnatého optimismu:

„Optimismus je dnes nemoderní, zejména mezi intelektuály. Všichni si z něj dělají legraci. Někdo řekl: Pesimisté se k tomu dostali tím, že financovali optimisty. Já však pesimistou nejsem a radím vám, abyste jím nebyli.

Nejlepší je tvrdý optimismus. Budoucnost netvoří lidé, kteří v ni ve skutečnosti nevěří. Vitální muži a ženy byli vždy připraveni vsadit svou budoucnost, dokonce i život, na podniky s neznámým výsledkem. Kdyby se všichni rozhlédli, než skočili, dodnes bychom se krčili v jeskyních a kreslili si na zeď obrázky zvířat.

Ale říkal jsem optimismus s tvrdou myslí. Velké naděje, které zklame první neúspěch, jsou přesně to, co nepotřebujeme. Musíme si věřit, ale nesmíme předpokládat, že cesta bude snadná, je tvrdá. Život je bolestivý a na spravedlivé prší, a pan Churchill nebyl pesimista, když řekl: Nemám co nabídnout, jen krev, dřinu, slzy a pot. To, co řekl, je pravda. Měl toho k nabídnutí mnohem víc, ale jako dobrý vůdce říkal, že to nebude snadné, a také říkal něco, co všichni velcí vůdci říkají neustále – že neúspěch je prostě důvodem k posílení odhodlání.“

Zdroj: Personal renewal, John W. Gardner

Sebereflexe

Na závěr jako vždy otázka k osobnímu zamyšlení.

Podívejte se na každou položku na svém seznamu úkolů a zeptejte se: „Je to opravdu nutné?“